Výzkum veřejného mínění realizovaný společností Kantar TNS.

VÝZKUMNÁ AGENTURA

Česká televize přizvala ke spolupráci na kontinuálním předvolebním výzkumu voličských preferencí a nálad renomovanou výzkumnou agenturu Kantar TNS. Ta nabídla možnost 100% kontroly provedených rozhovorů. Agentura disponuje potřebným technickým zázemím a zkušenými odborníky, kteří jsou garanty úspěšné realizace projektu.

Kantar TNS je řádným členem asociace výzkumných agentur SIMAR a má svého zástupce v mezinárodní organizaci ESOMAR. Z tohoto titulu je agentura povinna dbát na dodržování odborných standardů a kvalitu odváděné práce. Členstvím ve zmíněných asociacích se agentura také zavazuje k tomu, že může být v případě pochybností kdykoliv podrobena jejich kontrole.

 

SPOLUPRÁCE MEZI ČESKOU TELEVIZÍ A VÝZKUMNOU AGENTUROU

Metodická příprava kontinuálního předvolebního výzkumu, zpracování dat, jejich analýza i příprava zpráv probíhá ve vzájemné součinnosti České televize a agentury Kantar TNS. K tomu účelu byl vytvořen procesní tým složený ze zástupců obou stran, který má na starost dohled nad celým výzkumným procesem. 

  • Výběr respondentů

    Výběr respondentů je náhodný. Kontaktní čísla na mobilní telefony i pevné linky jsou generována náhodně počítačem (k existujícím předčíslím je vždy přidán náhodně generovaný řetězec koncových čísel). V případě úspěšného dovolání a souhlasu s rozhovorem je dotazována osoba, která zvedne telefon a zároveň splňuje podmínky zařazení do výzkumu (oprávněný volič).
  • Kontrola sběru dat

    Telefonický sběr dat podléhá kontinuálnímu monitoringu supervizorů v reálném čase. Ze všech rozhovorů je pořízen audiozáznam, který je v souladu s právními předpisy na omezenou dobu archivován pro případnou kontrolu ze strany zadavatele či jiných oprávněných institucí.
  • Vážení dat

    Data jsou vážena na základní socio-demografické ukazatele, tedy na kombinaci věku a pohlaví, na vzdělání, na velikost místa bydliště a na kraj. Oporou při stanovení kvót jsou aktuální data Českého statistického úřadu. V rámci převážení dat je také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013. Konečně, na základě komparativní analýzy odchylek výsledků dřívějších výzkumů realizovaných různými metodami (CATI a CAPI) od reálného výsledku voleb, a s ohledem na pilotní výzkum ČT, opět realizovaný oběma metodami, je do vážení jako poslední element zahrnuta korekce vlivu předpokládané systematické odchylky vyplývající ze samostatného použití metodiky sběru dat CATI se striktně náhodným výběrem.
  • Zpracování dat

    Zpracování dat probíhá v těsné součinnosti odborných pracovníků České televize a agentury TNS Aisa. Předem byly definovány standardní postupy a skripty pro automatizované zpracování dat, včetně postupů pro vážení dat a konstrukci volebního modelu. Z důvodů eliminace případných chyb ve fázi zpracování dat je vždy datový soubor z aktuální vlny výzkumu nezávisle na sobě analyzován jak odbornými pracovníky České televize, tak analytiky agentury TNS Aisa a výsledky jsou následně podrobeny srovnání. Prezentované výstupy tak lze považovat za nezávisle ověřené z obou stran.
  • Volební model

    Volební model je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat. 

    Metodika výzkumu se inspiruje dlouholetým ověřeným přístupem ke zjišťování volebních preferencí Infratest Dimap (dceřinná společnost TNS Infratest v SRN), která od roku 1996 zjišťuje volební preference ve všech spolkových i zemských volbách pro veřejnoprávní TV ARD. Ředitel Infratest Dimap Richard Hilmer říká: "Volební model ČT je ambiciózní a odpovídá všem nárokům."
     

    Do volebního modelu vstupují pouze respondenti, kteří:

    • nevylučují svoji účast ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 2 = 1, 2, 3),
    • uvedou konkrétní preferované politické uskupení pro volby do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 3 nebo Otázka 5)
    • a nepovažují za pravděpodobné, že by aktuálně preferované uskupení vyměnili za jiné (Otázka 6 = 1, 2, 3)


    Volební preference respondentů, kteří splní všechny tři podmínky, jsou sumarizovány a přepočteny na 100 %. Tím vznikne volební model, který je obvykle prezentován v podobě grafu. Politická uskupení, která dosáhnou nízkých hodnot, bývají v grafických výstupech zahrnuta do kategorie „Ostatní“.